Kácení rizikových stromů - Zdeněk Kaplan
Zvláštní případy kácení stromů
Kácení - zvláštní případy
Kácení stromů ve specifických oblastech
Kácení kolem vodního toku
Břehové porosty patří pod Správu povodí. Stromy a keře na březích menších toků mohou mít i jiného správce.
V případech, kdy správce toků zamýšlí kácení břehových porostů, je povinen požádat o povolení příslušný orgán ochrany přírody (obecní či městský úřad). I kácení břehových porostů (včetně kácení v rámci protipovodňových opatření) podléhají rozhodování ve správním řízení, jehož se mohou účastnit občanská sdružení (viz kácení a zákony).
Kácení v lese
Obecně platí, že v hospodářském lese - který je určen k produkci dřeva, se kácet může. Na rozdíl od pole však les - mimo to, že nám poskytuje obnovitelnou surovinu - plní řadu dalších funkcí. Chrání půdu a zadržuje vodu, je domovem pro rozmanité rostliny a živočichy, je plícemi krajiny - čistí vzduch, slouží pro rekreaci. Proto nemůže kácení porostů probíhat svévolně.
Hospodaření v lesích upravuje lesní zákon (č. 289/1995 Sb.). Ochrana dřevin dle zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, se u dřevin v lese neuplatňuje. Proto je možné plošně kácet i poměrně velká území (až 100 x 100 metrů). Český lesní zákon bohužel povoluje i poměrně drasticky vypadající těžbu, nicméně říká, že hospodařit se musí tak, aby byly zachovány funkce lesa (aby je les mohl trvale a rovnoměrně plnit) a aby byl zachován genofond lesních dřevin. Kácení v lesích nesmí probíhat libovolně a vykácená místa musí být opět zalesněna.
Hospodaření v lese se řídí tzv. lesním hospodářským plánem, v případě menší rozlohy "lesní hospodářskou osnovou". Tyto plány se zpracovávají pravidla na 5 - 10 let a stanovují, v jakých částech lesa se bude kácet, kolik stromů bude káceno a kolik nových bude vysazeno. Lesní hospodářské plány zpracovává vlastník lesa a schvaluje krajský úřad, lesní hospodářské osnovy zpracovává obecní úřad obce s rozšířenou působností. Do celého procesu může vstupovat i veřejnost a občanská sdružení. Šance na ovlivnění plánů těžby je největší v případě, že les je ve vlastnictví obce či města, v němž bydlíte.
Při pochybnostech o správnosti těžebních zásahů je vhodné se obrátit na referát životního prostředí příslušného krajského úřadu a Českou inspekci životního prostředí. Kácení v chráněném území
Pokud zjistíte, že dochází ke kácení stromů v území hodnotném z hlediska ochrany přírody, obraťte se neprodleně na Českou inspekci životního prostředí (například odtud). Na území národního parku a chráněné krajinné oblasti a jejich ochranných pásem vykonávají kompetence v ochraně přírody a krajiny svěřené krajským úřadům, obecním úřadům obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadům, včetně povolení kácení dřevin na území národního parku, jejich Správy.
Pro ochranu přírody v chráněných územích včetně ochrany dřevin je významný "Plán péče o zvláště chráněné území". Plán péče o zvláště chráněné území včetně jeho ochranného pásma je odborný koncepční dokument, který navrhuje zejména opatření na zachování nebo zlepšení stavu předmětu ochrany v tomto území. Plán péče slouží jako podklad pro rozhodování orgánů ochrany přírody, tedy včetně rozhodování např. o povolení kácení dřevin.
Máte-li pochybnosti o prováděných zásazích v chráněném území, opatřete si plán péče a zjistěte, jakým způsobem je naplánována údržba příslušného chráněného území. Plány péče schvalují krajské úřady (u rezervací, přírodních památek) nebo ministerstvo životního prostředí (u národních parků, chráněných krajinných oblastí a u národních přírodních památek a národních přírodních rezervací). Do přípravy plánu péče může vstupovat veřejnost i občanská sdružení.